Rakovnická 60ka 2016
unikátní sportovni blog
Prčice zná snad každý. Rakovnická 60ka je něco podobného, jen je pojatá jako soukromá aktivita jednotlivce a je náročnější myšleno terénem.
28Květen2016
Na R60ku mně upozornil pochodník PŠ (Petr Švimberský) po Prčicích 2015. Byl jsem z toho nadšen a řekl si: Do toho jdu :-)
Čtu si blog pochodníka DF. R60ka se mi jeví jako dobrý nápad. Petr to nazývá sebevraždou.
V kalendáři organizuji událost s názvem Rakovnická 60 - 2016. Zvu bratra, Milana a Petra
Bratr a Petr přijímají - R60ka je stále daleko a není se tedy čeho bát. Na tréning času dost. Milan hraje mrtvého brouka.
Milan stále hraje mrtvého brouka. S bratrem běžím svých prvních 18km z Bechyně. V Týně nad Vltavou končíme na pivu. Výsledek je tristní. Průměrná rychlost 7,5km/h při tepovce 151 nezaručuje žádné rekordy.
Milan stále hraje mrtvého brouka. Proaktivně od organizátora potvrzuji termín R60ky.
Milan nakonec odmítá událost v kalendáři.
Kondice už není co bývala. Ale i tak se s bratrem registruji.
Začínám mít tušení, že R60ka nebude procházka parkem, ale statečně událost neodmítám.
Bratr odříká R60ku. Prý má mnoho jiné práce. Konečně začínám trénovat. Na facebooku R60ky lajkuju příspěvky. Prý letos nebude 60km ale 65km.
Petr se konečně registruje na R60ku. Dávám svých 16km běhu. Žádný komfort, obzvláště bez vody při 24 stupních.
Lákám Petra na Letkovskou 40ku. Odmítá. Petr zjišťuje, že z R60ky se stává R65ka. Odpoledne zkouším 8km chůze s 10kg zátěží. Pohoda, asi bych dal i dalších 8km.
R60ku s Petrem dáme jen pochodem. On běžet odmítá.
Lajkuju příspěvek o 160 registrovaných účastnících. Odpoledne zkouším znovu 16km během. Je to lepší, ale je zima, fouká a přeháňky. 24 stupňů bez vody bylo lepší. V rámci tréningu přijímám na fitbitu výzvu “Udělej nejvíc kroků od pondělí do pátku”. Co na tom, že v sobotu 21.5. se jdou Prčice. Večer lajkuju příspěvek, K1 je na Rozhledně pavlíkov. Prý musíme vyjít schody až nahoru na rozhlednu. Ale raději pokládám ověřovací dotaz.
Odpověď je ano. Ty schody se v 65km ztratí. Petr chytá rýmičku, ale s R60kou stále počítá. Jen si není úplně jist jestli po Prčicích neskončí s krvavými pahejly.
Znovu zkouším 16km. Tentokrát s vodou. Ráno jsem již dal 8km, abych nahnal kroky na fitbit. Dostávám se na první místo s 96 tisíci kroky.
Bolí mně nohy. Menki mně na fitbitu posílá na druhé místo. V podvečer Prčic dávám regeneračních 8km. Díky tomu vyhrávám výzvu.
Petr málem umřel na Prčicích (70km). Nejsem si jist, zda se mnou půjde na R60ku.
Petr to nakonec na Prčicích zabalil na 55km. Pochybuje, že se zúčastní R60ky. Boty se mu rozpadly a musí koupit nové. Skoro mu slézají nehty.
S R60 to u Petra vypadá bledě. Přemýšlím, zda si vzít trekové hole.
Stále přemýšlím, zda si vzít trekové hole. Petr definitivně odříká R60ku. Dostávám dobrou radu, abych si vzal s sebou něco slaného, po sladkém mi bude blbě.
Trekové hole, ano nebo ne? Jel jsem si koupit nějaké výživné tyčinky a isotonický nápoj proti křečím. Beru za své Petrovu radu a kupuji brambůrky.
Ještě jsem se nerozhodl pro trekové hole. Petr na mou otázku, zda si to ještě nerozmyslel, odpovídá, že ano, rozmyslel. Nepůjde. Čas kvapí. Večer si chystám věci. Rozhodl jsem se nadávkovat si isotonický nápoj na tři dávky po půl litru. Prý na půl litru 3 odměrky. Otevírám nádobku s práškem a tupě zírám na obsah. Tři jaké odměrky? Dávkování odhaduji a protože není po ruce nic plastového, tak používám skleničku na šroubovací uzávěr. Chystám trekové hole. Také by mi mohli posledních 65km pomoci. Abych důkladnou přípravu završil, tak si na vytisknuté mapě vyznačuji checkpointy K1-K4, pravděpodobný výskyt skrytých hlídek T1-T3 a hlavně občerstvovací stanice O1-O2. Jsem chytrák, po krásném vyznačení mapy jsem si řekl, že si ještě na ten samý papír vytisknu propozice. A protože jsem ho špatně vložil do tiskárny, tak se mi to přetisklo přes mapu.
Vstávám v 4:00, balím věci, dávám rychlý ovocný koktejl a hurá do Rakovníka.
5:40 vysedám z auta a koukám na hole. Ano nebo ne? Definitivně se rozhoduji pro ne, přece se s nimi nepotáhnu.
5:45 registrace na startu. Polovina účastníků má hole. Asi ví o co jde, tak ještě jdu do auta a definitivně se rozhoduji, že si je tedy vezmu.
6:00 organizátor startuje závod
2km, z chodců jsem třetí a držím se prvních dvou. Nasadili tempo 6,5km/h, což mi plně vyhovuje.
3km, první dva zpomalili a baví se spolu. Přemýšlím, zda je předejít anebo se přidat k rozhovoru. Volím druhou možnost. Trocha offline chatu nezaškodí.
6km, z dálky pořizuji foto Senecké rozhledny. Vypadá tak malá a hezká.
8km, z blízka pořizuji foto Senecké rozhledny, je nějak velká. Tak organizátoři nelhali, musíme až nahoru. K1 je samoobsluha - lepíme si nálepku. Při cestě dolů ze schodů kupodivu cítím stehna. Wtf? Už? Při odchodu už jsme jen dva. Kam se poděl třetí netušíme, možná skočil dolů, ale čekat na něj nebudeme.
11km, První tajná kontrola T1. Opět samoobsluha. Ačkoliv je vše dobře vidět, T1 míjí bez povšimnutí hromada lidí. Spolupochodník, sám sebe nazývá tulák, říká, že není nemoc, co by nešla rozchodit. Vzápětí dodává, že aby šlo něco rozchodit, musí být člověk zdravý.
19km, pořizuji foto zříceniny Krakovec. Nádhérná kompozice. K2. Tentokrát razítko v hospodě. Přichází na řadu odlehčení batohu - první izotonický nápoj a půl litru vody je fuč.
20km, spolupochodník (stále neznám jméno) do mně stále hučí. Typický extrovert se sešel s introvertem. On mluví a já poslouchám. Na otázku jestli nemá přestat mluvit nereaguji.
22km, bloudíme. Máme jít po červené. Koho by napadlo, že dorazíme do místa, kde se schází tři červené trasy a my se vydáme tou špatnou.
26km, přes cestu jsou popadané stromy. Chudáci cyklisti. Sám mám problémy přenést sebe.
32km, první občerstvovací stanice O1. Banán se solí přišel vhod. Kofola také. Pán nám nabízí Jagermeistera. Odmítám. Definitivně se ztrácím svému doprovodu, který se už poněkolikáté zakecal s kolemjdoucím. Volím rychlejší tempo, aby mně nedohonil. Poprvé potkávám Libora a Patriku. Máme stejné boty :-).
35km, předháním Libora a Patriku.
38km, asi naposledy fotím nějaký rozcestník. Od této chvíle už nebude síla vyndavat telefon, zadávat 8mi místný pin a fotit.
40km, bloudím. Červená není označená.
41km, K3. Restaurace Trilobit. Doplňuji hydrovak (už zbývalo sotva deci). Objednávám nealko pivo a kofolu. Poučen Petrem z Prčic, říkám smíchat. Pán pohotově odpovídá, že má jen půllitry a že si to mám smíchat v puse. Asi nejsem první. Dávám se do řeči s Patrikou a Liborem. Diví se, že jsem došel po nich, když jsem byl před nimi. Vyrázíme spolu. Terén znají a nerad bych znovu bloudil.
42km, červená značka není označena, tak jdeme po modré a kupodivu správně. Jdeme okolo zkamenělého trilobita, ale nechce se mi fotit. Přitom je to jedna z mála fotek, která by stála za to.
43km, pořizuji nádhérné foto skály. S Liborem a Patrikou se jde dobře. Loni prý R60ku zaběhli za 10 hodin a předloni jí šli.
46km, O2. Stejný pán jako na O1. Jagermeistera opět odmítám. Banán se solí a kofolou je super. Chleba se sádlem zásadově odmítám.
50km, napadá mně, že bych si mohl namíchat druhý izotonický nápoj, ale nechce se mi sundavat batoh.
58km, Pustověty a K4. Tohle měl být 52km. Beru další nealko a objednávám hranolky. Neprozřetelně si sedám. Naštěstí paní chápe a hranolky mi donesla. Libora bere zimnice. Na dotaz co je, odpovídá, že byl v úterý darovat krev a nějak pozapomněl na R60ku.
Ladíme GPS, každému ukazuje něco jiného, ale vesměs všem ukazuje více.
Rekordmanem je pocestný s ovocným telefon. Jemu ukazuje dokonce 60km a strašně se těší do cíle. Prý už jen 5km. Škodolibě mu říkám, že mu to taky ukazuje blbě a že zbývá ještě 13km. Pochodník exterovert přichází, dává nealko pivo a pokračuje dál. Vyrážíme na posledních nejdelších 13km. Ty se zdají nekonečné.
63km, T2. Tajnou kontrolu jsem v těchto místech fakt nečekal.
66km, pokouším se o vtip. Prý by mohli na vlastní značení psát počet kilometrů do konce. Tady by se hodilo motivační označení 20km.
67km, přijímám telefon od Petra. Na dotaz jak to jde odpovídám nenuceně Piece of cake a že je škoda, že nešel se mnou. Užíváme si tu spoustu zábavy.
69,2km, vidíme cíl a před námi skupinku běžců. Ptám se Patriky a Libora, jestli je doženem. Na blbou otázku ještě blbější odpověď. Tak prý ano. Běh jde kupodivu o něco lépe než chůze. Nohy jsou sice těžké, ale běžce doháníme.
69,89km, 19:30. Cíl s časem 13:30. Fasuju tričko a diplom s velmi čestným uznáním. Nejlepší běžec to dal za 6 hodin. Příští rok poběžím :-).
U Šéby dávám nealko pivo a grilovaný hermelín.
20:15, cesta do auta tvá věčnost. Závěrečných 200m trvá asi 15 minut. Ještě že trasa nevede naopak. Zdolávat schody z rozhledny v tomhle stavu by mně zničilo.
21:15, doma vyndavám polovinu nevyužitého jídla včetně brambůrků. Příště určitě dám na dobré rady.
Oficiální délka 65km, stoupání/klesání 1035m/1031m
Zalogováno 69,89km. 3km z bloudění, zbytek nepřesnost GPS.
Naměřené stoupání/klesání 1139m/1113m
Průměrná rychlost: 5,6km/h
Celková čistá doba chůze 12:27:32 (zde jsou započteny odpočinkové doby na O1 a O2)
Průměrná tepovka: 111
Maximální tepovka: 147
Spálené kalorie: 7682kCal podle fitbitu
Počet kroků: 73328