Asi 80km trek ze Sázavy do Prahy. Původní plán Sázava - Holubice z časových důvodů realizovatelný.
20Listopad2015
Akce započala 20.11.2015 odpoledne a skončila 21.11.2015. Počasí bylo mizerné, foukalo, pršelo, padal sníh a teploty se pohybovaly kolem nuly.
50km je málo, neskončíme v Praze, ale půjdeme až domů. 80km, to dáme v pohodě.
Musím si radši koupit bivakovací pytel, kdyby poprchávalo.
Udělal jsem dobře, že jsem si koupil i pončo.
Pončo použiju i proti té vychřici, co o ní mluvili v předpovědi.
Musím si radši koupit náhradní oblečení na převlečení.
V noci bude i mrznout, snad mi ten spacák do -2 budou stačit.
Radši si vyzkouším ten vařič, jestli ho dokážu zapálit škrtátkem, zápalky určitě navlhnou.
Bude to pravé dobrodružství, celou cestu bude pršet a sněžit, v noci bude mrznout a bude vichřice. Škoda, že jsem si přeci jen nanečisto nevyzkoušel postavit ten přístřešek. V noci budu za pomoci čelovky improvizovat.
Pokládám dotaz na které straně Wilsonovy ulice staví náhradní autobusová linka směr Vrané nad Vltavou. Odpověd: Jó panáčku, to jste na špatném nádraží, to musíte na Smíchov. Ale nespěchtejte, to už nestihnete…
Milan: Jo, jedna důležitá věc. Koupil jsem selfie tyč s růžovou rukojetí (vytáhne a chlubí se).
Za 10 minut: kurva, zlomil jsem držák. Kde je tady popelnice?
Milan: Koupil jsem Ikea čokoládu. Na snídani. Ale radší si jí vyndám už teď. Co kdyby….
Milan: “Ty si dáváš teprve první tyčinku?”
Já: “Jo, ty už jsi nějakou měl?”
Milan: “Ještě ne, ale už je po čokoládě.”
“Ty jo blbě jsme odbočili.” “Poď vrátíme se.” “Neblbni, vylezeme tenhle svah a stezku nemůžeme minout. Podle GPS a mapy je to 50 metrů.”
Po 10ti minutách stoupání mokrým listím kolmo na vrstevnice: “Tohle je přesně důvod, proč Petr s námi nešel. Ten by tohle nedovolil.”
Zima, vítr, déšť. Pravidlo číslo jedna: Před spaním si odskočit a nenechávat to hrdinně na potom.
“Poď, tady si to zkrátíme.” “Znáš tu cestu?” “Jo, viděl jsem jí jednou na mapě, Při nejhorším se vrátíme.”
“Hele! To je déšť se sněhem!” “Ne! To jsou kroupy!”